Aromaterapie

Vůně kolem nás

Také se Vám občas stává, že někde ucítíte vůni a zničeho nic se vám vybaví místo, situace nebo okamžik, na který jste už dávno zapomněli? Vědci se domnívají, že každou vůni, se kterou jsme se kdy setkali, si mozek zapamatuje napořád. Proniká čichovými receptory v nosní dutině přímo do limbického systému, označovaného jako starý mozek. Je to místo, kde dochází ke spouštění našich emocionálních reakcí. Limbický systém je, mimo jiné, zodpovědný za uchovávání našich vzpomínek. Způsob jakým nejrůznější vůně vyvolávají v lidech různé vzpomínky, zkoumala řada studií. Bylo prokázáno, že vůně, které se nám líbí, pozitivně ovlivňují naše smysly a nálaladu.

Není divu, že aromatické látky provázely lidstvo od nepaměti. Naši předkové si byli dobře vědomi účinky rostlin a pryskyřic a hojně je využívali k ošetřní nemocí i v kosmetice. Pro svou schopnost prohlubovat duchovní vnímání byly nepostradatelné při nejrůznější náboženských rituálech a obřadech. Lze bez nadsázky říct, že bychom ve světě nenašli starou kulturu, která by nepoužívala léčivé síly aromatických rostlin. Z dokladů starých Sumerů, Asyřanů, Egypťanů a Řeků máme možnost dozvědět se, jak velké bylo jejich vědění. Dochovaly se papyry, nápisy v chrámech, zmínky v náboženských textech...

Například ve starověkém Egyptě byly aromatické látky nezbytností při mumifikaci. Tělo zemřelého se ošetřovalo například cedrovým olejem a pryskyřičnými preparáty z myrhy, benzoe nebo kadidla.

V antickém Řecku se kromě náboženských účelů používal koriandr, hřebíček, muškát a nejrůznější vonná dřeva k probuzení touhy a k zintenzivnění milostného prožitku.

V Římě se za císaře Nera údajně parfemovaly i sochy bohů a aromatické pryskyřice se míchaly do vína. Římané měli velkou zálibu ve vonných koupelích a mastech.

Arábie a Persie doplnila vědomosti o léčivých rostlinách o mnohé exotické druhy a koření. Peršanům je také připisován vynález destilace. Už v 9. stol. n.l. se zde vyráběly nejrůznější parfémované vody včetně růžové.

Traduje se, že v období morových ran v 17. stol. parfemáři a lékárníci, kteří denně přicházeli do styku s aromatickým látkami, málokdy této smrtelné nákaze podlehli.

Termín aromaterapie prvně použil chemik René Maurice Gattefosse, který ucelené myšlenky této přírodní léčby a vlastnosti jednotlivých éterických olejů shrnul roku 1928 ve své knize.

Až do 19. stol. byly všechny parfémy a kosmetické přípravky vyráběny z přírodních éterických olejů. S rozkvětem chemického průmyslu byly a jsou stále častěji nahrazovány syntetickými látkami.

Aromaterapie nepracuje jen s nějakými pachy uzavřenými ve skleněných lahvičkách, jak se mnozí domnívají. Jedná se o čisté éterické oleje, jakési duše rostlin, obsahující nejen vůni, ale především veškeré léčivé účinky rostliny, ze které jsou získány. Jsou to látky vysoce koncentrované. V jedné kapce je obsažen i kilogram drogy. Éterický olej je tekutina, která se nachází v malém množství v siličnatých žlázách aromatických rostlin. Éterické oleje nejsou mastné, nýbrž velmi prchavé látky, které se teplem odpařují. To je právě to, co cítíme, když se přiblížíme k aromatické rostlince. Kvalita éterického oleje závisí na mnoha faktorech, například podnebném pásmu ve kterém rostlina roste, nadmořské výšce, ale třeba i na době sklizně.

I když se nám může zdát, že synteticky vyrobený olej voní stejně jako přírodní éterický olej, nenechme se mýlit. Přírodní „verze“ obsahuje několikanásobně víc chemických složek než syntetická napodobenina. Éterické oleje jsou tedy oproti syntetickým vůním mnohem komplexnější. Syntetické oleje nemají léčivé účinky, naopak často iritují pokožku, dráždí dýchací soustavu a někdy vyvolávají i alergické reakce a kožní vyrážky.

Existuje mnoho způsobů, jakými lze éterické oleje využít. Pár kapek v aromalampě zpříjemní náš den, koupel povzbudí naše smysly, avšak podstatou aromaterapie zůstává spojení léčivých účinků éterických olejů s hojivou silou lidského doteku. Aromaterapeutická masáž podporuje krevní a lymfatický oběh, zmírňuje svalové napětí a celkově zklidňuje. Je to nejefektivnější způsob, jak vpravit éterické oleje do těla. Nikdy neaplikujeme neředěné éterické oleje přímo na pokožku (s výjimkou levandule), ale nejprve je smícháme s vhodným nosičem, nejlépe panenským rostliným olejem. Pro hlubší porozumění léčivým účinkům éterických olejů doporučujeme konzultaci s aromaterapeutem.

Mnoho radosti a potěšení při objevování nových vůní a zážitků!

(autorka článku: Lucie Šťastná)